Královna ohně, větru

19. srpna 2014 v 3:18 | Mikoláš Chromík




Vidím jen pohled ztemněný
tvůj úsměv proniká zářivý
a není pocit ukradený
pocit přítomnosti tvou stvořený

když vítr rozčesává vlasy tvé
a plamenem se jich dotýká
tak začarují oči mé
a do pavučin zaplétá

když měsíc chodí spát
ty větrem začneš vát
a s plamenem se domlouvat
já nemám duvod s tě bát
já chci sdílet s tebou
z větru ohně šat
už si nechci hrát na hledanou

když vychází slunce
pojď tam se mnou
buď se mnou do konce
počkáme pod hvězdou
sečkáme až všechny spadnou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama