Hvězdami to začalo ...

23. srpna 2014 v 0:07 | Mikoláš Chromík |  O přírodě


Zdravím Vás přátelé ...

Procházím se parkem, dívám se na živé stromy, zelenou trávu, mravence, zkrátka na všechno v mém okolí. Je fascinující, že člověk se psem, jdoucí naproti vám, neví, že to vše okolo je důsledkem výbuchu - agonické smrti hvězdy.



Věci okolo nás se skládají z molekul. Molekuly se zase skládají z atomů a atomy zase z jádra a obalu. V jádře jsou protony s kladným elektrickým nábojem, neutrony, které náboj nemají, a v obalu elektrony, které jsou záporně nabité. A protože nesouhlasné náboje se přitahují, jsou elektrony přitahovány ke kladně nabitým jádrům. Jádra se od sebe liší, například jádro železa má dvacet šest protonů, dusík sedm a o jeden více má kyslík. Druhy prvků se liší jen protonovým číslem, které právě udává počet protonů v jádře atomu. To znamená, že pokud bychom přidali jádru dusíku jeden proton, byl by z něj kyslík, který dýcháme (plynný kyslík je ovšem dvouatomová molekula).

Měnit vnitřní strukturu jader atomů je však velmi náročné, jen pár věcí to dokáže. Po Velkém třesku zde byly jen vodík, helium a nějaké stopové množství lithia, beryllia a bóru. Z nich pak hvězdy ve svém nitru tvořily prvky od uhlíku až po ty nejtěžší. Bylo to potřeba. Například živé soustavy se skládají z tzv. biogenních prvků a to jsou základní stavební kameny organické chemie. Mezi tyto prvky patří uhlík, kyslík, dusík, síra, fosfor a mimo jiné i vodík.

Hvězdy to zvládají díky tomu, že mají vysokou teplotu v jádře, kde dochází právě k oněm termonukleárním reakcím, které vytváří z prvků lehčích těžší. V každém tělese okolo nás se nějakým způsobem pohybují částice. Pohybují se tím rychleji, čím vyšší mají teplotu. Částice v tělese, které má teplotu 50 °C, se pohybují o něco rychleji než v tělese, které má teplotu třeba 10 °C. Základní termonukleární reakce je slučování jader vodíku (tedy protonů) na jádro hélia. Jenomže víme, že jádra jsou kladně nabitá a poměrně velkou elektrickou silou se souhlasné náboje odpuzují. Proto nitra hvězd musí mít vysokou teplotu - minimálně 7 milionů kelvinů. Při této teplotě se jádra pohybují dostatečně rychle, takže mohou překonat elektrickou odpudivost a dostanou se tak k sobě velmi blízko. To je velmi důležité, protože v tento moment začne působit silná jaderná síla, která má velmi malý dosah, ale na krátkých vzdálenostech se jí žádná jiná síla nevyrovná. Je jako malý pevný hák, který funguje mezi částicemi v jádře.


Velikost teploty v jádře je závislá na hmotnosti hvězdy. Pokud má hvězda hmotnost nižší než 8 % hmotnosti Slunce, nedokáže dosáhnout s pomocí vlastní tíhy směrem do středu teploty 7 milionů °K, která je nutná pro zapálení termonukleárních reakcí, při nichž vzniká i "světlo" v gama oboru. Taková "hvězda" se nazývá hnědý trpaslík, je to spíš něco mezi hvězdou a planetou. Pokud má hmotnost nad 8 % hmotnosti Slunce, už smršťuje své těleso natolik, aby tam vzrostla teplota na tu, kterou k reakcím potřebujeme. Když se reakce rozeběhne, smršťování ustane. Nastává rovnováha mezi tepelným tlakem, který je zapříčiněn uvolňováním energie z reakcí směrem ven a gravitačním smršťováním směrem do středu hvězdy. Tato vyrovnanost se nazývá hydrostatická rovnováha.

Jestli se vám článek líbil, tak vám tímto nabízím přehled o všech nově vydaných:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hagen Hagen | 23. srpna 2014 v 12:50 | Reagovat

Nukleogeneze je ale teorie, proč to předkládáš jako fakt? Mimochodem, Proč na svém blogu, kde se označuješ za vizionáře, píšeš o tom co objevili jiní, nebo co sis zkrátka přečetl? Tváří se to inovátorsky, ale inovaci zde nenacházím.

2 Nicolaes Nicolaes | E-mail | 23. srpna 2014 v 13:03 | Reagovat

Vizionářská část je hlavně rubrika o Společnosti, asi to někde ještě uvedu, děkuji za připomínku.

Jinak nukleogeneze je fakt, bez kterého si současný stav vesmíru představiti nedokážeme. Rubriku o přírodě tu mám zde proto, že postupně chci odhalovat spojitost mezi důmyslností přírody a společností -> to je inovátorský postoj.

Navíc chci, aby to sloužilo jako podklad k tomu, že nejsem úplný blázen.

3 Hagen Hagen | 23. srpna 2014 v 14:09 | Reagovat

To je fajn, každopádně, před Einsteinem by si nikdo nedokázal představit, věci jako kontrakci délek a dilataci času. Taky jsme měli pocit že rozumíme gravitaci a nepředpokládali jsme gravitony a zakřivení prostoru. Může tu velmi snadno jít o zaměnění korelace a kauzality. To že znáš jediné řešení pro problém, neznamená, že máš správné řešení přeci. Aha, tak jsem zvědav na ty odhalené spojitosti.

4 Nicolaes Nicolaes | E-mail | 23. srpna 2014 v 14:16 | Reagovat

[3]: Máš asi trochu přehled, to se mi líbí.

Já to postupně budu vyplnovat podle nálady :-) a můzy.

Jinak co se týče jaderných fůzí, prozatím si nic lepšího představit neumíme :-) a prozatím zde standardní model stačí, ale taky tuším, že zcela jistě ho v jeho nedostatcích nahradí jiná teorie .. historie se v tomhle opakuje, to je pravda :-)

5 Nicolaes Nicolaes | E-mail | 23. srpna 2014 v 14:17 | Reagovat

Jo abych nezapoměl, s Newtonem se pořád počítá, protože je pro výpočty třeba drah praktičtější :-) jen popis principu gravitace je jiný ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama