Listopad 2014

Společně na to máme!

2. listopadu 2014 v 19:21 | Mikoláš Chromík |  O životě



Milí čtenáři mého blogu,

prvně chci říci, že si teď v tuto chvíli uvědomuji, že je to úžasné, když zde, na této adrese z vašeho počítače (nebo jiného zařízení) můžete číst to, co vychází z mé hlavy. Když čtete můj blog, jste studenti mého životního postoje, který nepřestanu dávat najevo, protože chci, aby o mně věděli jiní lidé s podobnými názory.

Rád bych takové lidi dal do nějakého spolku, abychom se mohli vzájemně podpořit. Lidé jako já, totiž naráží na nesmyslný odpor. Tento odpor vypadá tak, že Vám přijde zbytečný - proč má někdo potřebu kazit druhému snahy o dobré věci? Proč má někdo potřebu si z někoho prostě jen tak utahovat? Toto, a věci tomu podobné jsou prostě k ničemu, nezapadají do konstruktivních činností, které podle mě jsou právě tím, co nás charakterizuje jako bytosti druhu Homo sapiens sapiens.

Věřte, že jsem dlouho hledal odpovědi, různými způsoby. Nejdříve jsem se snažil poctivě hledat chyby v sobě a pěkně dlouho. Na nic jsem nepřišel (co se týká tohoto problému) -> protože příčina problému je vně mě (Vás)! Nenechte se odradit, když si to myslíte taky a cpou do Vás pořád ty sračky typu: "Všechno je jen naše vina, pokud se cítíme nešťastní, tak hledej chybu u sebe!", a já říkám, že to tak určitě není vždy.

Každý z nás, co se snažíme o konstrukt dobrého, prospěšného, jsme si jistě prožili střet s "chytrým blbcem", který Vám hází klacky pod nohy a ještě se psychopaticky směje. V ten moment bych třeba rád něco rozbil, zkrátka se mi zatmí před očima a nevidím nic, co by mě drželo při zdravém rozumu.

Jedinečnosti se lidé bojí a zesměšňují ji, závidí Vám ji. Závidí, když se rozhodnete pro své ambice obětovat čas a úsilí, protože oni se od kriglu s pivem nezvednou. Naše výjimečnost, každého z nás, je právě to, co může růst a změnit věci k lepšímu.

Proto si myslím, že je důležité vědět, že existují lidé, kteří za našimi postoji stojí také, protože svobodně vyznávají stejnou věc. Myslím, že to je ta odpověď a ten lék, který jsem hledal. Společně máme větší naději na vytvoření pevných hodnot.

A přesně tato naděje mě povznese právě nad onou temnotou před očima, když cítím hněv.


Tento článek může docela dobře souviset s tímto článkem: http://mikolas-vizionar.blog.cz/1410/tise-kradou-svobodnou-vuli

---------------------------------------------
Poznámka psána 5. 6. 2016: Prosím, berte tento článek čistě jako vylití mého vzteku, je hodně subjektivně zabarvený, ale mazat ho nebudu, protože opět se nedá říci, že by tam nebylo ani jedno zrnko pravdy. Dnes již vím, že když se setkám s nekonstruktivní kritikou je nejlepší takového člověka tiše obejít bez reakce. Reakce plodí reakci. To se musíme každý naučit, ať podnikáme cokoliv.