Únor 2015

Buď jedinečný!

21. února 2015 v 14:25 | Mikoláš Chromík |  O společnosti




Vážení čtenáři,


tento článek, který tu jednoznačně musí být, se mi těžce psal. Protože se jedná přímo o vás a to je důležité. Asi začnu rovnou mým častým výrokem:

"Ten, kdo si myslí, že jeho narození je pouhou náhodou beze smyslu, potřebuje psychiatrickou pomoc."


Na jednu stranu si jsme všichni rovní, všichni máme tělo z masa a krve, všichni máme svůj mozek, oči, uši atd. Na jednom člověku není nic, co by ho mělo nějak vyvyšovat nad ostatní lidi, ale přesto musí být každý jiný.

Jiný hlavně ve svém srdci, své duši a mysli. Je důležité, abychom zde měli zedníky, obráběče, ale také je důležité, abychom zde měli učitelé, vědce apod. Jestli jsme se nenarodili jen tak z náhody, tak asi zřejmě má mít náš život nějaký cíl, směr a úkol.

A to je právě věc, které se lidi bojí, utíkají před tím, před povinností. Mám za to, že naprosto každý z nás, má jednou něco důležitého říci, udělat, nebo třeba vyrobit. Když ale před tímto člověk utíká, jeho život je promarněný a plný deprese.

Lidé se bojí toho, že budou vystupovat z davu, že se na ně bude ukazovat, když budou jiní. Ale řekněte mi, je snad cennější dřevo než zlato? Není, protože zlata je méně, stejně tak i lidí, kteří se zabývají skutečně závažnými problémy společnosti, je velice málo, ovšem, bez nich, by už celá společnost dávno zanikla.

Nebojte se výjimečnosti svého života, neboť čím jsme výjimečnější, tím jsme ve skutečnosti důležitější pro ty, co vás potřebují (ty, kteří si to nepřiznají) a že jich jsou ale mraky :-) .

Nenechte se stáhnout k tomu, co dělají, říkají, ostatní, ale přemýšlejte nad sebou, jako nad individualitou, která může pomáhat svému okolí zcela vlastním, originálním způsobem.

Služba svému okolí, je to pravé, když se bude dařit jemu, tak zároveň vám. Pokud však budete sloužit čistě jen sobě a naplňovat své sobecké touhy, pak je to vážný problém. Tento problém právě způsobuje strach. Na vysvětlení bude asi nejlepší malý příběh:

"Kdysi byl jeden hodinář, který byl nejlepším široko daleko, uměl to jako nikdo jiný. Chodila za ním spousta lidí, protože ceny měl relativně nízké a nikdo nedovedl tak dobře pomoci jejich hodinám, jako právě on. Žil si dobře, měl vše, co potřeboval, ale přes to se mu v hlavě objevila myšlenka: "Jéé změnila se vláda, zvednou se daně, co když se pak i já dostanu do krize?" Tak začal zvedat ceny, zákazníků mu ubývalo a jeho ceny stále rostly, až nakonec se objevil jiný, stejně dobrý hodinář, kterému se vyplatilo oceňovat svou práci poctivě na tolik, za kolik skutečně stála."


Z tohoto, mnou smyšleného příběhu vychází poučení, že pokud se začneme ohlížet pouze na své potřeby (a zvěličovat význam událostí z venčí vůči sobě), může nás to existenčně ohrozit a to je to, čeho bychom se měli bát!!! Ovšem, být nejlepším hodinářem, nebo čím ze srdce chcete být, toho se nebojte a s radostí na tom pracujte!


související články:

Jestli se vám článek líbil, tak vám tímto nabízím přehled o všech nově vydaných: