Význam odpuštění

25. března 2015 v 16:46 | Mikoláš Chromík |  O společnosti



Zdravím přátelé,

Už jsem tu napsal spoustu článků o důležitosti individuality jednotlivce. Pokud bych parafrázoval Einsteina, tak vám povím: "Individualita má nedocenitelný význam, jen z individuální mysli totiž vychází nedocenitelné myšlenky, které mění svět".

Ale dnes nechci rozebírat význam individuality lidské mysli, ale budete ji muset, při čtení tohoto článku, použít.

Dnes se chci bavit o významu odpuštění, jak je důležité a mocné ve vztazích lidské společnosti. Ve starověku byly kultury, jako například Řecko, Sumer, Persie atd., které měli ve své ekonomii pojem, jenž dnešní praktická ekonomika nezná -> anulování dluhů. Během své existence totiž začali docházet k tomu, že se dostávají do hluboké recesivní krize,kvůli platnosti dluhů trvajících např. přes 4 generace. Člověk, který má dluhy nic nekupuje a snaží se jen splácet,tudíž výrobní průmysl (nedostatkem poptávky) upadá -> nemá základní zisk.

Toto je hmatatelný příklad významnosti odpuštění, dnes se tato situace opakuje a opakovala se několikrát, a to od éry starověkého Říma. To Římané byli totiž první, kdo odmítli odpouštět dluhy, začali je zákeřně vynucovat armádou a od té doby neumí svět řešit finanční krize jinak, než krveprolitím.

Pokusím se to říci obecně. Svět, aby správně pracoval, nezadrhával, musí splňovat nějaké symetrické (vyvážené) podmínky. Pokud se tak neděje, a nějaký vliv přerůstá nad normu, narůstá napětí. Příroda má své limity a tudíž napětí nemůže růst donekonečna -> dojde k výboji, který symetrii znovu nastolí. V případě lidské společnosti jde o války.

Z toho plyne ponaučení: "Jestli napětí neuvolníme dobrovolně, svědomitě s nadhledem my, tak to za nás udělá nedobrovolně příroda a to si nepřejme!!!"

Začít musíme hned u sebe, jako základu. Ne nadarmo je symbolem spravedlnosti žena držící váhy (symbol symetrie). Lidské vztahy zanikají hádkami (a podobnými "výboji") opět díky tomu, že máme omezenou schopnost odpouštět. Omezení plyne z nerozvážnosti a silných vjemů zlosti, vzteku, závisti ….

Pokud se na to podíváme z hlediska spravedlnosti, jako rovnováhy, pak zjistíme, že je patřičné odpouštět hodně, protože i my sami přeci pácháme den co den špatné činy, a to i ty, o kterých ani netušíte. Proto je spravedlivé na druhou stranu i odpouštět. Neodpouští-li člověk, vlastní svědomí ho obžalovává z pokrytectví, což není nic příjemného.

Někdo mi namítne, že jsou lidé, kteří páchají zlo pořád a jsou naprosto neschopní změny charakteru k lepšímu. Pravda je, že určité procento takových lidí mezi námi je, řeknu vám, že ne nadarmo cítíme bolest a ta nám dopomáhá k zamyšlení, zda má smysl odpouštět a pomoci danému člověku k uvědomění, nebo raději od něho dál.

Připouštím, že odpouštět naprosto každému nelze, jen když ten člověk bude schopný přiznat chybu, jen v takovém případě je moudré odpouštět. V opačném případě dáváte oficiálně a dobrovolně volný prostor zlu.

Proto je třeba chápat člověka, jako bytost schopné individuality a ne jako opice neschopné řešit problémy, neschopné změn ve svém nitru, nebo se nám to stane osudným, pokud se nedokážeme změnit.

Jestli se vám článek líbil, tak vám tímto nabízím přehled o všech nově vydaných, včetně dalších informací:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama