Řím a USA díl I.

2. dubna 2015 v 13:00 | Mikoláš Chromík |  O retuši současnosti



Zdravím přátelé,

dnes mám pro vás čtyřdílný seriál na delikátní téma.

O víkendu (28. - 29. 3.) a následné pondělí projížděl plně ozbrojený konvoj amerických vojáků nitrem naší vlasti. Proč mě to nenechává klidným? Protože jsem si uvědomil, jak Spojené státy americké a starověký Řím mají podobnou historii. Stojí to za zmínku, protože se o tom snad schválně mlčí.


Začal bych o tom, co představoval Řím. Jeho historie ukazuje, že se jednalo o typ velmi expanzivní říše, jejíž území na svém vrcholu se táhlo od dnešního Španělska na východ do Arábie. A od Anglie po jižní okraj Egypta. Ovšem ze všeho nejdůležitější je zmínka, že jejich vyspělost kultury a síla ekonomiky silně závisela na tom, zda válčili. Jejich ekonomika byla závislá na invazních armádách a v době, kdy se snažili opevnit, ustálit, začal se Řím rozpadat v základech.

Část dějin Říma, o které se budeme bavit je dlouhá přibližně 500 let. Tu budeme srovnávat s celou dosavadní historií USA, která činí méně než 250 let - za tuto dobu Američani zvládli urazit stejnou cestu, jako Římané, tedy více než dvakrát rychleji.

Vznik ústavy


Řím vznikl někdy v 8. st. př. n. l. v podstatě ho vystavěli poměrně vyspělí Etruskové, kteří v té době ovládali Apeninský poloostrov, tedy zemi, na které se rozprostírá dnešní Itálie. Do roku 510 př. n. l. byl Řím královstvím, ovládaným Etruskými králi, jejichž vláda byla nesnesitelná, poslední král byl v tomto roce vyhnán. V roce 510 př. n. l. zároveň vznikla v Římě republikánská ústava, bránící demokratické principy, na popud proti bezohledné vládě králů.


Angličtí obyvatelé severního amerického kontinentu se vzbouřili proti ziskuchtivým choutkám Británie. Nutila je odkupovat jejich předražené zásoby, reakcí bylo tzv. Bostonské pití čaje, kdy bedny s čajem vyhazovali z lodi ven, čímž byla vyprovokována válka za nezávislost. Během války byla sepsána deklarace nezávislosti Spojených států amerických a první verze ústavy. Ta byla poté ještě upravená v roce 1787, asi šest let po skončení války o nezávislost. Ústava chránící demokratické přístupy, nezcizitelnost lidských práv jednotlivce, které jsou dány Bohem (jak to přirozenoprávně definuje John Lock), opět vzniká na popud proti absolutistické moci, v tomto případě moci Britské.

U obou národů, Říma a USA se situace vzniku psaných demokratických zásad shoduje.


Další díl bude zveřejněn 2. 4. 2015 v 14:30 zde: Řím a USA díl II.

Jestli se vám článek líbil, tak vám tímto nabízím přehled o všech nově vydaných, včetně dalších informací:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama