Červen 2016

Případ: Noční klid

29. června 2016 v 9:37 | Mikoláš Chromík |  O společnosti



Dobrý den přátelé!


Dnes (28. 6. 2016) jsem byl na hlavním stanovišti městské policie v Hranicích. Důvod, proč jsem tam šel, byl ten, že mě zajímalo, jestli registrují ten kontinuální kraval, který musí snášet obyvatelé bytových domů v centru města Hranic. Pro vás, kteří nejste z Hranic, a jste třeba z obdobně středně malého města, vám o vývoji této kauzy, budu poskytovat nové zprávy ihned, jakmile se ke mně dostanou příslušné relevantní informace, abych vám nabídl inspiraci a návod, jak případně řešit tento problém u vás. Víte, řeším to kvůli tomu, že nežiji ve větším městě, jako je Brno, pokud se tam člověk nastěhuje, tak přirozeně s hlukem počítat musí, ale v těchto menších městech by se dle mého názoru hluk regulovat měl.

No, … takže, abych se vrátil k tomu, co jsem se od pana policejního operátora dozvěděl. Ano, registrují problémy s rušením nočního klidu a ano, uvědomují si, že se jedná o závažné zasahování lidí opojených alkoholem do práv lidí, kteří chtěli v klidu spát. Když mi tuto informaci sdělil, tak mě to velmi uklidnilo a věděl jsem, že je to člověk, se kterým lze o problému rozumně konverzovat dále.

Ujistil mě, že není problém zavolat, když mi někdo před barákem dělá randál, a že policie je povinna takový požadavek řešit. Když přeskočím pár odboček, než jsme se dostali skutečně k tomu, co jsem chtěl slyšet, tak mi v souvislosti s tím ještě sdělil, že čím více bude mít daný výtržník záznamů, tak pak následně, po určitém kritickém počtu těchto záznamů, bude jeho trest vůči porušování našich práv vyšší než doposud a příště si to možná rozmyslí.

Tak nějak jsem mu na to odpověděl, že to je sice zajímacé, ale problém, kvůli kterému tu jsem, to nevyřeší, protože rušení nočního klidu probíhá v ulicích kontinuálně, jinak řečeno imr vére, jeden speciální vyřešený případ, tento problém neeliminuje. Strážník by v praxi prostě přišel a odešel a hluk by byl dál.

Pan policista, se kterým jsem to probíral, mi prozradil, že mají na udržování pořádku v celém městě asi jen 20 policistů!!! A plus k tomu nejsou sto dodržovat ustanovené vyhlášky o nočním klidu z důvodů vnitřně organizačních. Tak prostě mi začalo docházet, že tento problém se nekontrolovatelně rozrostl právě z nedostatku péče státní správy o dostatečnost prostředků k příslušné funkci městské policie vůči velikosti jejich odpovědnosti, která se rozléhá nad městem.

Pak mě zajímalo, jestli evidence těch záznamů o výtržnictví může vyvolat určitý připomínkový tlak na státní správu, že to je třeba nějak řešit. Bylo mi nepřímo naznačeno, že by to mělo asi jen vážně minimální význam z tohoto hlediska a že nejvyšší právní vliv bude mít petice přímo starostovi.

Nooo já jsem tušil, že úřad v tomto systému vlády bude potřebovat nějaký papír, aby to pochopil, že je třeba s tím něco dělat. Nicméně státní správa to zkrátka musí řešit, podle mě právo na nerušený spánek, který nám už tak dost ruší takřka neřešitelné světelné znečištění, má o mnoho základnější prioritu, než právo se jednou nebo dvakrát do týdne zežrat jako dobytek a dávat o tom hlasitě zprávu světu na ulici. A tohoto názoru já se nevzdám, takže pokud bydlíte v Hranicích v centru, můžete očekávat, že na vás zazvoním s žádostí o podpis takovéto petice. Opět připomínám, že o vývoji tohoto případu vás budu informovat, jakmile budu mít k dispozici nějaké ty další informace.


Mnoho informací dávám jen na facebook, takže jestli máte zájem, tak vám zde nabízím odkaz:



Mé varování pro EU alias Němce

24. června 2016 v 14:53 | Mikoláš Chromík |  O společnosti



Dobrý den přátelé!



Dnes přicházím s politickým tématem, jehož předpověď však stojí na všech věcech okolo vnímání reality, které zde na blogu mám uvedené. Především se však jedná o ten fenomén, kdy radím - vzdát se kontroly nad problémem, jinak se ještě prohloubí.

To, proč tyto problémy s integritou členských zemí v EU vyvstal, je snaha EU centrálně řídit národy v jakýsi obecný prospěch. Podle mě je to přístup skoro snad extrémně levicový. Evropský parlament na sebe bere od euroobčanů až příliš moc povinností a tím jim také úměrně bere právo a rovnoprávnost národů.

Je zajímavé, že zrovna Velká Británie (GB), která měla (ještě má) velký vliv v evropském parlamentu, dnes potvrdila brexit (vystoupení GB z EU). Občané GB dali jasně najevo, že ekonomické výhody plynoucí z aliance EU pro ně nejsou cennější než jejich národní hrdost a touha po bezpečném domově či jistotě plynoucí z jejich vlastní individuality. Někdo mi řekne, že to je populismus, já říkám, že to je přirozená tendence lidí mít vlastní domov, ve kterém si mohou dělat a podnikat to, co sami chtějí. To není nacionalismus, pokud se o něm budu bavit ve smyslu nadřazování svého národa nad druhý, je to touha být sám sebou, bez toho nemá smysl existence samotného života. Někdo je prostě jiný a vidí věci jinak, ostatní se s tím musí smířit, to je podstata svobody!

Mé varování pro EU je: "Vzdejte se kontroly! Nesnažte se všechno zveličovat, posuzovávat, nemáte právo házet kameny po druhých, když sami nejste bez hříchu! Budete-li pokračovat s choutkami ovládnout tuto situaci, rozjede se urychlující se spirála, která rozloží celou EU."

Podezřelou snahou o vměšování se do domácích záležitostí národů vyvolala EU pochyby ve zracích občanů, snaží se být stále opatrnější a držet si odstup, který nám umožnuje zkoumat další kroky a tedy i povahu politiky EU. Jestli však po brexitu bude chtít členské státy více k sobě přivázat a tedy vlastně zvýší tu aktivitu, kterou Brity znechutili, tak to skončí přinejlepším rozpadem EU. Obávám se však, že by to nemusel být mírumilovný rozchod, jako bychom si přáli.

Nicméně tuším, že vývoj povede právě skrze rozpad EU, protože po odstupu GB Německo v europarlamentu výrazně posílí a stane se hegemonem evropského hospodářství. Dostaneme se tak do ještě většího autoritářského vlivu Německa. Nerad to říkám, ale historie se opakuje a mám obavy z toho, aby se z naší české autonomie nestala evropská (Německá) satrapická loutka. Vliv Německa bude nadále vzrůstat a my budeme potřebovat další osobnost, jako byl T. G. Masaryk. Tam šlo rovněž o vymanění se z vlivu plynoucí z vlivu silné autority Německa na říšské vedení ve Vídni, hlavního města Rakouska-Uherska.

Poznámka: vím, že politici EU na můj blog nechodí, ale to je jen na jejich škodu …




Jestli se vám článek líbil, tak vám tímto nabízím přehled o všech nově vydaných a nevydaných zajímavostech:



V duši přiznávám cit pro vlast

12. června 2016 v 17:59 | Mikoláš Chromík |  O společnosti



Dobrý den přátelé!




Dnes jsem si vzpomněl na jednu narážku jednoho doktora, která ve svém smyslu mě říkala, jak můžu být vlastenec, Čech, když vypadám jinak, než typický Čech. Pro mě je to sprostá urážka, zlehčování toho, co to vlastně znamená být vlastencem … To je přeci záležitost ducha, ne těla …

Sice vypadám jako Španěl, ale narodil jsem se v Olomouci a v tomto kraji žiji do dnes. Jsem snad xenofob, nebo rasista, či nacista, když řeknu, že tuto zemi mám rád a považuji se za Moravana. Jsem rovněž potěšen, že jsem příslušníkem českého národa, Praha je nejkrásnějším městem světa, říkám to, protože vždy uchvacuje gotika a v tom nad Prahu není. My jsme totiž zde měli gotiku nejdéle ze všech evropských zemí, čili je tu něco, co definuje hluboké historické kořeny, naši země.

I kdybych byl někdy nucen jít do exilu, vždy bych se chtěl vrátit zpátky, v srdci mám, zvláštní poutos touto půdou. Jako dítě jsem si o ni pravidelně rozbíjel kolena, naučila mě všemu, co dnes v sobě mám. Naučila mě chodit, běhat, jezdit na kole a pozorovat hvězdy, všude jinde na planetě vidíme oblohu trochu jinou a tato by mi chyběla.

Já sice jsem biologicky odlišný od typického Čecha, nebo Moravana, ale cítím se být jim. Lidé, kteří jsou Češi, Moravani a Slezani a znají mě, mě berou za svého. Avšak nebylo tomu tak vždy, než mě člověk pozná, drží si odstup, to je však přirozený a správný postoj člověka a já ho dnes chápu.


To není xenofobie, to je opatrnost, nebo je to xenofobie? Když uvidím před sebou indiána, nebo nějakého Araba, budu si přirozeně klást odstup, protože nevím, co od tohoto člověka čekat, vyrůstal pravděpodobně v jiné zemi s jinou kulturou a odlišnými mravními zásadami. Moralisti dnes odsuzují rasismus, je to však podle mě nafouklé, přehnané. Mít rasistické cítění je člověku přirozené, je to součást jeho ochranného aparátu. Ten kdo říká, abychom se rasismu zbavili, říká také, že si můžeme uřezat ruku, pokud se nám nelíbí. Avšak pozor, bavím se o mezirasové obezřetnosti, nikoliv však o nadřazování jedné rasy nad druhou!

Tento odstup se postupem času zmenšuje, pokud zjistíme, že jde o člověka, který je s naší představou pohody spřátelený. Já jsem toto zažíval často v dětství, nechápal jsem to, dělalo mi to velký problém, dnes se mi to stane jen zřídka, protože jsem většinou představen někým, kdo mě už dobře zná.

Mediální nafukování negativního významu rasismu má své účely. Jedním z nich je ten, abychom se nějakým způsobem nebránili sem přizvat levnou pracovní sílu z východu. Pro bohatou oligarchii je to hodně výhodné, když mohou někomu, třeba z Ukrajiny, nabídnout méně než polovinu našeho platu. Dělají z nás idioty chytrým způsobem a to tak, abychom si přitom mysleli, že jsme humánní.

Toto je naše země, ve které máme své problémy, kde my chceme prožít kvalitně svůj život. Místo toho nám sem chtějí vnutit ekonomické imigranty, cizí kultury, která je v některých bodech neslučitelná s tou naší. Představte si, že budete muset jednoho, nebo dva imigranty přijmout u vás doma, zruinuje vás to, protože už teď máte problémy vyjít sami se sebou a uživit své rodiny. To vše pro ekonomické zájmy někoho, kdo naši zemi nezná a její budoucnost ho nezajímá.

Jsem vlastencem do té míry, že mě to bude velice mrzet, jestli budu muset opustit rodnou zem, zabíjet nehodlám, nehodlám ze sebe udělat krvežíznivou šelmu kvůli zájmům někoho z vyšších kruhů. Nenechám se sešikovat do řad, abych pak ztratil svou individualitu. Ten kdo je schopen bezmyšlenkovitě pochodovat v řadách a do rytmu bubnu si nezaslouží mít mozek, stačí mu pouze mícha. Kvůli hrdosti nemá smysl se nechat zabít. Boj přináší boj a ten přináší smutek v rodinách.

Přišel bych nejen o svou vlast, ale také o to, kdo jsem. Tato země je s námi duševně spojená, neboť nás naučila chodit, a když nezapomeneme, kdo jsme, pak ani tato země nebude zapomenuta a bude tu vždy, pokud na ni budeme pamatovat.Tato země je pro mě magnetem, vždy se do ní budu chtít vrátit, protože čeština mi přirostla k srdci a rád ji používám, protože dokáže nejpřesněji popsat a předat vám, čtenářům mé pocity a intuice přímo z duše. Tady mé duši lidé budou rozumět nejlépe. Příroda a klima této země jsou rovněž nezaměnitelné.

Nechápu pojem autority, přece to nelze, abychom někoho slepě následovali, aniž bychom zkoumali, zda jde o vedení správné a založené na pravdě a soucitu. Když víme, že toto je náš domov a víme, co v ní chceme, proč si necháme diktovat od někoho výše z Evropy, koho tu máme mít a co tu budeme pěstovat a podobně. Je to ostudná neslýchanost. Masaryk se otáčí v hrobě, snažil se nás dostat dál od vlivu Němců a zařídil nám suverenitu, naší země, a dnes ti poskoci nahoře, Němcům přikyvují.


Jestli budeme uctívat ty, kteří nám serou (omlouvám se za vhodně použitou vulgaritu) na hlavu, znamená to, že vědomě popíráme to, kdo jsme a to je krize národa. To je věc, na kterou Masaryk upozorňoval, že dnešním problémem, nejsou problémy hospodářské nebo politické, ale morální. Jsem přesvědčen o tom, že kdybychom si dnes zvolili Masaryka za prezidenta, tak by Makrela na něho podávala jednu žalobu za druhou.

Vůbec, chceme-li se rozhodovat svobodně, nemůžeme nikoho uctívat jako autoritu. Taková úcta v autoritu pokřivuje naše vnímání reality jiným směrem, než jak bychom chtěli výhradně my, na základě vlastních poznatků a zkušeností. Ve školách je názor učitele dominantní, učitelé toho často zneužívají, dělají ze sebe majitele skutečné pravdy, přitom já sám jsem kolikrát učitele nachytal, jak nemají jasno třeba ve fyzikálních záležitostech. To samé je i u křesťanských společností - kazatelé mají bezprostřední absolutní pravdu a věřící je bez pochybností následují a to většina z nich nikdy nečetla Bibli. Nevím proč je pro lidi tak těžké se zeptat slovy "Proč?", nebo "Jak?".


Podmínkou k uctívání autorit je méněcennost v lidech a to je počátek a vrcholný průběh ztráty naší svobody.
Vlastenectví tedy není záležitostí těla, ale ducha. Když nedovolíme, aby si někdo z nás udělal loutky, a zůstaneme duchem přítomni. Pokud budeme bránit a opečovávát to, kým jsme, má naše země naději na obrat k lepšímu, protože se už nebude dít to, že by nás někdo tahal za nos a vykořisťoval nás.



A není pravda, že k tomu potřebujete většinu, nebo masu lidí, jestli Bůh existuje a já vím, že většina z nás tuší, že tu někdo takový je, tak nevěřím, že by naslouchal jen masové většině. Věřím, že i jednání jednotlivce ze spravedlivých duševních pohnutek se nakonec patřičně projeví. Toho nám byla historie už hodně krát svědkem.

Svoboda internetu bude svobodou moderního člověka

5. června 2016 v 13:00 | Mikoláš Chromík |  O retuši současnosti



Dobrý den občané!


Hned po mém článku vyjadřující můj odůvodněný odpor k cenzuře internetu (odkaz: Cenzura internetu - ženeme se do propasti) jsem se rozhodl v tomto následujícím článku prezentovat svůj další názor, ohledně budoucí využitelnosti svobodného internetu. Ukáži vám některé zásadní výhody, které v budoucnosti můžeme mít a které můžeme zároveň ztratit …




Svobodný internet je zárukou pro spravedlivý svět a to pro každého. Ne jako dnes, kdy vybraná skupina lidí své právo na spravedlnost kupuje, když na to má. Stejně tak se to dělalo za středověku, ten kdo na to měl, kupoval si odpustky, a ten, kdo zaplatil dobře, tak mu mohla být odpuštěna vražda, budeme-li to považovat za nejhorší zločin, kterého se člověk, vůči jednotlivci, může dopustit.

Měl jsem jednou tu čest zavítat na web vasestiznosti.cz, uvádím to v souvislosti s "okamžitým právem", které jsem uvedl, jako úžasnou vlastnost budoucího svobodného internetu v předešlém článku. Na tomto webu lidé mohou podávat stížnosti například na nějakou firmu, která se zachovala v daném případě neeticky vůči svým závazkům obecně. Určitá podaná stížnost je viděna veřejně, zdá se, že samotný web je moderován lidmi, kteří mají v dané oblasti práv jasno.

Firma je nucena zakročit, protože pokud se to tu včas nevyřeší, sama si poškozuje pověst, což přirozeně a správně nějaké poškození vzniknout musí, neboť si to za své nečestné jednání zaslouží. Tomu říkám okamžité právo a spravedlnost. Jestli někdo znáte víc takových portálů apod., budu jen rád, když mi v komentářích rozšíříte obzory. (Dále již o vasestiznosti.cz v tomto článku nepíši)

To jsou zajímavé možnosti, jak by člověk dokázal pro své osobní právo využít internetu a to dokonce aniž by byl znalý práv. Víte, mám pocit, že v dnešní době zákazník a spotřebitel musí znát svá práva kdekoliv. Této neznalosti určité struktury zneužívají a to je podle jednoho nejmenovaného římského filozofa symptom zkaženosti země.




Takhle to dál nemůže jít, aby někdo zneužíval naši nevědomosti, každý nemůže vědět vše, základem správné funkce vesnice, nebo města je rozličnost schopností jedinců. Každý umí dobře jen něco a navzájem si tak pomáhají protislužbou. Kdyby to tak nebylo, mohli by všichni pracovat na poli a vlastně pak by ztrácelo význam se vůbec uskupovat do nějakých měst. Dopředu říkám, že vesnice právníků by sama sebe neuživila.

Představuji si, že na webech okamžitého práva by mohli pracovat státně placení právníci. U takové možnosti úplně odpadá nutnost učit se práva, pokud chcete být například obráběčem kovů. Znamená to rovněž bezplatnou a kvalitní právní pomoc na většinu typů sporů. Myslím si, že internet nám může přinést spousty takových výhod, které nám dopomohou ke spravedlnosti a také ke svobodě. Proto podle mě vidí politická moc v dnešním internetu hrozbu. Předpokládám, že politici jsou sami vlastníky nějakých firem apod. Proto je logické, že to vyhodnocují jako hrozbu, kterou se snaží eliminovat, když k tomu mají "pravomoc".

Z celého srdce a z celé své mysli bych si přál, abychom si uvědomili, že teď nastává klíčová doba, kdy buďto politici skoncují s námi, nebo my skoncujeme s nimi. Internet nám totiž nabízí ještě jednu zásadní možnost, o které vím. Tj. nahrazení tohoto současného demokratického systému, který opakovaně kolabuje. Mnoho lidí se často snaží tvrdit, že demokracii jsme nucení mít, protože nic lepšího neznáme. Nesmysl!

Je zamlčováno, že díky moderním technologiím počítačových sítí, mezi něž patří internet, je možné vytvořit úplně novou a dosud nikde neuskutečněnou formu vlády - internetovou multidemokracii. Byla by skutečnou vládou lidu bez divadelních her zkorumpované činohry, které jsou nám představovány v patřičných jevištích - v parlamentu, nebo v senátu.

Tuto formu vlády jsem lehce popsal v tomto článku (odkaz: Povím vám o světě bez politiků). Už příští rok (2017) máme výjimečnou příležitost skoncovat s demencí, která řídí náš stát a manipuluje s lidmi. A tato demence nechává ovládat sama sebe demencí z vyšších politických světových okruhů. Tyto technologie by nás díky vlastní autonomii tj. nezávislosti na lidech, kterým říkáme politici, mohly zbavit i té odporné a děsuplné byrokracie.Ta nás nesmyslně vězní každého na svém místě, že se z něj pohnout můžeme jen přes značně prožité nechutenství (a někdy ani tak to nelze).




Jak k této technologii přejít? Je to jednoduché a prosté - nevolit. Hodně lidí považuje toto za nezodpovědnost, nebo lenost, ale protože jsou k tomu tak naučení. Velice to zkrátím - volbou dáváte souhlas s tímto režimem, okrádáme se o řízení svého života vlastní vůli, protože volbou dobrovolně předáváme moc nad svými životy do rukou cizího člověka, nebo několika cizích lidí. …. Nevolit je však rovněž volbou svobodného člověka! Kdyby nás nevolilo více než 50%, nijak se nenadřeme a dáme najevo jasný nesouhlas s funkcí tohoto systému. Bude to zároveň ta nejtěžší rána, kterou tento režim alibistických poskoků schytá a také konec korupce a všech nejasností s nimi spojených. Bude to konec nesplňovaných volebních slibů.

Můžeme získat navrch, když si tuto příležitost a tento čas naše společnost uvědomí. Přinejmenším získáme taktickou výhodu, ale při splnění mého očekávání se může vše naprosto změnit a vůle a práva lidu už nebudou utlačována, umlčována a pošlapávána. Navíc jsem si jistý, že potenciál internetu, ohledně ulehčení našeho života, jsem zdaleka nevyčerpal …


Jsou Češi ochotní uvědomit si, před jakou šancí pro lepší život stojí?


Obvykle to nedělám, ale nyní výjimečně vás chci všechny požádat o sdílení tohoto článku na vaši sociální síti. Je důležité, aby si lidé uvědomili, na co mají nárok.



Jestli se vám článek líbil, tak vám tímto nabízím přehled o všech nově vydaných a nevydaných zajímavostech: