Prosinec 2016

O lidskosti bez úzkosti

25. prosince 2016 v 22:57 | Mikoláš Chromík |  O životě
Dlouho mě trápil nějaký takový pocit úzkosti a osamělosti, nevěděl jsem však proč, tedy až dodnes. Dnes jsem si čirou náhodnou osvěcující chvilkou uvědomil, že mým skutečným společníkem by měla být lidskost a to vždy ve všech situacích. Bez ní, i když jste přítomni mezi lidmi, se cítíte stále sami.

Co touto lidskostí vlastně myslím? Musím se teď vyjádřit asi trochu v náznacích, toto na popis není jednoduché. Je to srdce, to, když o někom říkáme, že pro něco má velké srdce. Toto si myslím, že je naprosto tou nejzajímavější a nejpodstatnější záležitostí lidství, je to také náš účel. To co se mne dnes dotknulo, je představa, kdy jste schopní obětovat například své postavení, které jste budovali celý život, pro nějaký svůj postoj, o jehož správnosti jste nanejvýše (takřka de iure) přesvědčeni.

Mohlo by to však kontrastovat s mou dosavadní teorií, že štěstí člověka je založeno především na péči sama o sebe, a poznávání sebe, ve všech směrech. Mnohdy totiž takto hájíte nejen svůj postoj, ale také někoho dalšího, či nějaké komunity. Toto jsou záležitosti dotýkající se přímo povahy práva jako takového a to je přesně ono.

Právo, z tohoto pohledu alespoň, by mohlo představovat snahu o popsání toho, kdo je to člověk a jak se takový člověk projevuje vůči svému okolí. Obecně je to popis nedovoleného chování, to ale nemůžete vystihnout, když neznáte i druhou stránku mince, což jsou, jak bych řekl, ideály dobra. A to není v rozporu s osobní péči sama o sebe, protože přemýšlení nad právy a jejich tvoření je také lidská činnost, kterou si naprosto každý člověk může vybrat, ale nemusí. Stavíte se za to, o čem si myslíte vy, jako individuum, že to je správné.

Poznání člověka, a snaha nalézt a napsat nějaká obecná pravidla, která platí pro všechny bez rozdílu a umění, se za tato pravidla vyvěrajících z vašeho vlastního přesvědčení postavit o obětovat, to je právě věc, která dává všemu smysl, je to přímo čest člověka, váha našeho jednání. Toto je lidství. A lidství je můj přítel, o kterého se chci starat, aby on zase pomáhal mě.